Předmluva

1.kap.: Konec demokracie

2.kap.: Fakir Ben Adini

3.kap.: Praha dvou světů

4.kap.: Smrt číhá v průsmyku

5.kap.: Z Beskyd na popravčí dvůr

6.kap.: Trestnice Bory

7.kap.: V záři reflektorů

8.kap.: Vězeň č. 8503

9.kap.: Pod maskou klauna

10.kap.: Monstrprocesy

11.kap.: Jáchymovské peklo

12.kap.: Pod podvozkem letadla

13.kap.: Z Borů na hrad Mírov

14.kap.: Leopoldov – pevnost ztracených

15.kap.: Kartouzy

16.kap.: Nad pralesy Bornea

17.kap.: Zrazený národ

18.kap.: Můj nový domov Toronto)

Doslov

Seznam spoluvězňů

Seznam popravených v letech 1948-1960

 

Zdroj

 

 

 

 

 

 

 

Píše sa rok 1849. Zomiera Gutle Schnaperová, manželka Mayera Amschela Rothschilda. Pred svojou smrťou vyhlásila:

”Ak by moji synovia nechceli vojny, nebolo by žiadnych.”

Prichádza na scénu Adam Smith a jeho Bohatstvo národov (1776).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Film The International z roku 2009:

 

 

 

 

 

 

 

 

Obhajoba minulého režimu?

Posted: 10. február 2011 in Uncategorized

15.5KB Poľnohospodárska produkcia na Slovensku (s.c. 2000, mld Sk)

19.2KB Poľnohospodárska produkcia na Slovensku
Strata: 1990-2007=1015 mld. Sk (s.c. 2000, mld. Sk)

16.2KB Počet hovädz. dobytka na Slovensku (v tis. ks)

20.6KB Počet ošípaných na Slovensku (v tisíc ks)
Strata za roky 1990-2007 = 17 miliónov ošípaných

22.4KB Počet oviec na Slovensku (v tis. ks)
Strata za 1990-2007 = 4,11 milióna oviec

16.9KB Produkcia mäsa na Slovensku (v tisíc ton živej váhy)

22.1KB Produkcia mäsa na Slovensku (v tisíc ton živej váhy) Strata za 1990-2007 = 5,9 milióna ton živej váhy

16.5KB Spotreba mäsa na Slovensku (kg/obyv/rok)

16.4KB Produkcia mlieka na Slovensku (v mil. litroch)

20.8KB Produkcia mlieka na Slovensku (mil. litrov)
Strata 1990-2007 = 21 miliárd litrov mlieka

17.5KB Spotreba mlieka a mlieč. výrobkov (kg/obyv)

15KB Produkcia vajec na Slovensku (mil. ks)

19.1KB Produkcia vajec na Slovensku (mil. ks) Strata: 1990-2007=18,2 mld vajec

15.5KB Plocha vinohradov na Slovensku (tisíc, ha)

16KB Stavebná produkcia Slovenska, s.c. 2000 (mld. Sk)

21.1KB Stavebná produkcia Slovenska (s.c. 2000, mld. Sk) Strata 1990-2007=2615 mld. Sk

19.4KB Počet dokončených bytov ročne na Slovensku (v tis.) Strata 1990-2007 = 371 tis. bytov

16.3KB Priemyselná produkcia Slovenska (s.c. 1995, mld Sk)

20KB Priemyselná produkcia Slovenska (s.c. 1995, mld Sk) Strata 1990-2007 = 6291 miliárd Sk (stále ceny 1995)

16.1KB Hrubá domáca produkcia Slovenska (~s.c. 1995, mld Sk)

15.9KB Výroba chladničiek a mrazničiek na Slovensku (tisíc ks)

17.1KBVýroba traktorov na Slovensku (tisíc ks)

14.1KB Výroba dreva a výrobkov z dreva na Slovensku (%)

14.2KB Reálna mzda na Slovensku, 1989=100%

21KB Reálna mzda na Slovensku, 1989=100% Strata 1990-2007 na mzde jedneho pracovnika je ~78000 Sk (s.c.2004) na 2 milióny pracovníkov ~156 mld Sk

15.8KB Celkové dôchodkové zabezpečenie na Slovensku (1989=100%)

21.7KB Počet domácností (relatívne jednotky normalizované) Štatistická ročenka SR 1999, Microcensus 2002

16.3KB Totálny zahraničný dlh Slovenska (b.c., mld. USD)

22.4KB Poradie štátov podľa indexu HDI (kvality života) Čím nižší index, tým vyššia kvalita života

29.2KB Poradie štátov podľa indexu HDI (kvality života) Čím nižší index, tým vyššia kvalita života

21.6KB Hodnota Dow indexu na New Yorskej burze normovaná na infláciu.

19.2KB Trestné č iny zistené na Slovensku (v tisícoch) Od roku 1990-2007 = 1,076 milióna trestných činov naviac

13.4KB Trestné činy na Slovensku – objasnenosť (v %)

17.1KB Počet vrážd na Slovensku
Za roky 1990-2007 = 966 vrážd navyše

20.1KB Násilné trestné činy na Slovensku (v tisícoch) Za roky 1990-2007, bolo navyše 92 500 násilných tr. činov

21KB Škody spôsobené kriminalitou na Slovensku (v mld. Sk) Škody za 1990-2007 = 308 mld. Sk

13.8KB Počet vrážd na Slovensku a v USA na 100 000 obyvateľov

14.2KB Počet násilných trestných činov na Slovensku a v USA na 100 000 obyvateľov

16.4KB Počet pracovníkov vedy a výskumu na Slovensku (v tis.)

13.7KB Slovensko: Výdavky na vedu a výskum (v % HDP)

18.2KB Výdavky na vedu a výskum (v % HDP)

21.4KB Počet obyvateľov na Slovensku (v tis.) Rok 2009 = menej o 702 tisíc obyvateľov v porovnaní s trendom za socializmu

15.6KB Relatívny rast indexu HDP (1991=100%)

22.7KB Príjem na obyvateľa v parite kúpnej sily v Rusku a Číne (Reálne medzinárodné US-doláre, 2003)

Zdroj: Karol Ondriaš Víťazstvo \”demokracie\”? Po 20 rokoch

Overenie niektorých grafov:

Zahraničná zadlženosť

Obyvateľstvo

Dokončené byty – vydané kolaudačné rozhodnutia – ročné prehľady

Kronštadtské povstání 1921

Posted: 5. január 2011 in Uncategorized

Ida Mettová

Kronštadtské povstání 1921

První české vydání: AK FAS, sv. 4, 1999; anticopyright

Reedice: Obzor, 2005

Předmluva k prvnímu českému vydání

Prvního března 1921 vypukla v Kronštadtu — městě a hlavní základně sovětské Baltské flotily — vzpoura proti diktatuře Komunistické strany. Již dlouhou dobu i bezpečně „sovětské“ zázemí vřelo nespokojeností s bolševickým režimem. Pracující již tehdy každodenně na své kůži pociťovali, že bolševici se stali novou vládnoucí třídou, monopolizovali si moc a nyní ji bezohledně využívají ve svém zájmu. Katastrofálně špatná politika tzv. „válečného komunismu“ zlikvidovala ruský venkov, kterému bolševici tradičně nevěřili, kde měli jen hrstku členů a na nějž tvrdě dopadaly násilné konfiskace obilí. Namísto aby bolševická strana podporovala sebeorganizaci, samosprávu a svobodnou iniciativu lidí, chovala se na „svém“ venkově jako na dobytém území. Námořníci a dělníci z Kronštadtu byli lidé, kterým se již zajídala „komisarokracie“ a všudypřítomný teror Čeky. Když v říjnu 1917 kronštadtští námořníci pod velením anarchistického bouřliváka Anatolije Železňakova brali útokem Zimní palác, bylo to ve jménu svobodného zřízení sovětů — orgánů politické a ekonomické samosprávy. Po určitém čase však bolševici zlikvidovali všechny politické soupeře a sověty se proměnily v mrtvé přívěšky stranické diktatury. V zemi byl zaveden nerovnoprávný platový, sociální a přídělový systém, výrazně zvýhodňující prominentní členy a nomenklaturní kádry Strany.

Dne 1. března 1921 lidem v Kronštadtu došla trpělivost, a ohavný způsob, jakým bolševici zradili a překroutili revoluční ideály, je přinutil povstat. Zachovali se skutečně „troufale“: vzali si demokratická práva, která si vydobyli v roce 1917 a nevyžádali si milostivé svolení Politbyra, aby mohli uspořádat nové svobodné volby do místního sovětu.

Je nutné říci, že kronštadtský program, založený na Petropavlovské rezoluci, není programem anarchistickým. V daných dobových souvislostech ale vyjadřoval spontánní odpor ruských pracujících, vojáků a námořníků proti bolševické diktatuře. Volá o všeobecné demokratizaci, po naplnění hesel „Továrny dělníkům, půdu rolníkům“, chce přezkoumat případy těch, kteří byli uvězněni v koncentračních táborech, chce propustit z bolševických kriminálů vězně z řad námezdně pracujících, kteří si dovolili kritizovat rudé cary. Každý anarchista se však v dané chvíli musel postavit na stranu kronštadtských, kteří instinktivně požadovali to, co si vybojovali v Říjnové revoluci a o co je připravila Komunistická strana: ekonomickou a politickou samosprávu, založenou na rovnostářství, demokratických svobodách a anarchistických hodnotách — solidaritě a vzájemné pomoci.

Kronštadtská vzpoura vypukla poté, co bolševická vláda začala brutálně potlačovat stávkové hnutí petrohradského proletariátu, které začalo formulovat politické požadavky. Šlo o mocenský monopol Státostrany, kterého se bolševici nechtěli za žádnou cenu vzdát. Proto musela téci krev. Bolševici často bagatelizují rozsah protibolševické stávkové vlny, která na počátku roku 1921 zachvátila Petrohrad a ostatní velká ruská města. Již 12. února 1921 však psala moskevská „Pravda“, že 60 největších petrohradských továren muselo uzavřít své brány kvůli nedostatku uhlí. Stejně jako v revolucích z let 1905 a 1917 se Petrohrad stal centrem dění. Dne 23. února se konala velká schůze zaměstnanců železáren Trubočnyj. Dělníci požadovali zrovnoprávnění přídělů a distribuci zásob zimního šatstva a bot. Nazítří vyrazili do ulic a obešli snad všechny továrny ve městě. Uspořádali velkou demonstraci na Vasilijském ostrově a už tehdy proti nim zakročily oddíly důstojnických kadetů. Bolševici se však přepočítali. Nasadit proti stávkujícím dělníkům vojáky znamenalo hodit hořící zápalku do sudu se střelným prachem. Za pár dní v samotném Petrohradu slovy Paula Avriche (viz níže) stávkovaly všechny větší továrny, včetně gigantických Putilovských železáren, které byly v letech 1905 a 1917 ohniskem revolučního vření. Přestože z předválečných 36 000 zaměstnanců zůstalo pouhých 6 000, byli to revoluční dělníci z Putilova, kteří opět vyšli do ulic. Přidali se k nim dělníci z loděnic Admirality, suchých doků Galernaja, sléváren Baltickij a Patronnyj a desítek dalších podniků.

Ruský proletariát, vyhladovělý, zbídačený a zterorizovaný bolševickou tajnou policií Čekou, byl ze zoufalství často schopen čehokoli. Když na konci února 1921 Lenin navštívil odborářskou schůzi moskevských slévačů, zeptal se účastníků, kteří obvinili bolševiky, že si neprávem uzurpovali řízení země, jestli by snad nechtěli návrat bělogvardějců a monarchie. Dostalo se mu odpovědi, která ho šokovala: „Ať přijde kdokoli — bílí, černí nebo samotní ďáblové — jen když vás vymetou ze země.“ (Avrich, str. 36)

Kronštadt nakonec padl. Můžeme sice spekulovat, co by se stalo, kdyby povstalci počkali několik týdnů, až roztaje led a Kronštadt by se stal prakticky nedobytnou pevností, ale v historii neexistují žádná kdyby… Kronštadt byl posledním masovým projevem svobodného socialistického, anarchismem silně ovlivněného smýšlení v Ruské revoluci. Potom už nebylo nic, jen sedmdesát let dlouhá tma, Čeka a GULAG. Ještě dnes se i v naší zemi najdou trockistické a marxisticko-leninské skupinky, které schvalují masakr Kronštadtského povstání a obhajují ho v duchu klasické tradice bolševické demagogie jako historickou nevyhnutelnost a potření kontrarevolučního spiknutí. Tito lidé se občas nestydí vmísit se do našich řad na nejrůznějších anarchistických akcích. Doufám, že všichni anarchisté si po přečtění práce Idy Mettové uvědomí, že bolševismus je totalitní idea, se kterou není možné vést jen teoretické disputace, ale kterou je vždy nakonec nutné zničit silou, stejně jako fašismus.

Klasickou prací, detailně popisující kromě Kronštadtu i souvislosti „válečného komunismu“ a vývoj bolševické moci, je „Kronštadt 1921“ od amerického historika Paula Avriche, kterou se vám rovněž budeme snažit dát k dispozici a která s největší pravděpodobností vyjde v zimě 1999/2000. Mám dojem, že Kronštadt je jeden z posledních bolševických (zvláště pak trockistických) mýtů, který ještě nebyl konfrontován některou z publikací Anarchistické knihovny FSA. Prozatím jsem přeložil a s pomocí ostatních soudruhů připravil k vydání „pouze“ brožurku slavné ruské anarchistky Idy Mettové „Kronštadtské povstání 1921“, protože vím, že téma Kronštadtu je mezi českými anarchisty stále aktuální.

V červenci 1999 Anarchistická knihovna FSA dále vydá dlouho připravovaný sborník prací amerického anarchisty Murraye Bookchina pod názvem „Jako cestou půjde anarchismus?“

Prečítaj zvyšok tohto článku

Kde udělali soudruzi chybu?

Posted: 1. december 2010 in Modrá hydra
Mnohým hlavne pravicovo orientovaným voličom sa nepozdáva triedny boj. Ten v skutočnosti vždy bol a je len malá pravdepodobnosť, že raz nebude, ale … (počkajte si prosím, lebo o tomto vlastne bude tento článok pojednávať). Mne osobne sa najviac pozdáva jeho klasifikácia z úst jedného z najväčších podnikateľov všetkých čias, pána Henryho Forda. Ten pred mnohými rokmi definoval triedny boj, kde na jednej strane stoja podnikatelia a robotníci a na strane druhej bankári. Od takéhoto ponímania triedneho boja, ale mnohých odrádza demagógia niekoľkých vysokopostavených bankárov, špekulantov, vlezlých analytikov a samozrejme politikov.

V mnohých mojich predchádzajúcich článkoch som sa už vyjadroval na adresu rôznych ekonomických sfér nášho života. Dnes sa pokúsim zhutniť z nich niečo do tohto jedného. Mohli by sme hovoriť o prechode od kapitalizmu k socializmu. Jeden ekonóm z “rakúskej školy”, ktorého som vo svojich článkoch spomínal bol Josef Alois Schumpeter. Ten už pred mnohými desiatkami rokov predpovedal krach kapitalizmu. Tvrdil, že to nebude robotnícka trieda, ktorá ho zvrhne, ale inteligencia, ktorá nebude spokojná so stavom a vývojom vecí.

Dnes stojíme na prahu významných zmien, teda Tí hore si to neuvedomujú, preto sa všemožne snažia “tlačením nových peňazí” udržať takýto spôsob fungovania sýstému čo najdlhšie a aj naďalej v chode. Týmto krokom, ale znehodnocujú nielen naše peniaze, ale prakticky celý naš život. Celkový objem peňažnej zásoby by sa nemal meniť, nesmie sa meniť, aby mohli peniaze odzrkadlovať náš celkový pokrok, pokrok celého ľudstva. Aby tomu tak bolo, museli by sme byť svedkami prakticky permanentnej deflácie – poklesu cien tovarov a služieb, čiže tovarovej deflácie.

Ľudia by si mali podľa môjho názoru uvedomiť nasledovné: Ľudský rod siahajúci až k Adamovi a Eve sa pokúšal si neustále svoju prácu uľahčovať, čím nešetrili iba so silami, ale hlavne s časom. Táto schopnosť sa pretavila do skutočnosti, ktorej sme dnes svedkami a ktorú nazývame technologický pokrok. Márne su snahy rôznych samozvaných odborníkov, ktorí ľuďom nahovárajú, že pokrok ľudom prácu neberie, nič nie je ale ďalej od pravdy. Ak by pokrok získaný ľudskou prácou, mysľou a umom neoslobodzoval od práce budúcej tak by sme predsa nemohli o pokroku hovoriť.

Preto “neviditeľná ruka trhu” môže vďaka poctivej práci mnoho miliárd ľudí (mám namysli aj tých už po smrti) zabezpečiť prechod, alebo transformáciu, pričom si to ľudia neuvedomujú od jedného zriadenia k druhému. Budúcnosťou je aj tak iba “horda nezamestnaných”, ktorých technologický pokrok oslobodí od práce. Deflácia by zabezpečila postupné skracovanie pracovného času tým, ktorých pokrok ešte od práce neoslobodil a postupné zlacňovanie tovarov a služieb, ktorých cena by bola blízka nule, teda zadarmo.

Ľudia sa sami hrnú do nejakej formy socializmu, pričom ale úzka skupina ľudí, vyššie menovaná sa tomuto všemožne snaží zabrániť. Infláciou, zvyšovaním daní, neustálim zdražovaním a pracovaním na ľudí, ktorí sú preferantmi pasívnej formy príjmu robia schopným ľuďom tento prechod čoraz zložitejším. A oni sa boja nechať banky skrachovať… Radšej budujú korporátny fašizmus.

Už takmer 2 mesiace počúvame správy o tom, že ako nás táto slávne neslávna vláda chce pumpnúť v budúcom roku na daniach a iných poplatkoch o 800 miliónov eur a popri tom minimalizujú dopad svojich opatrení na obyvateľov. Vraj nám náklady tak ako jednotlivcom aj domácnostiam s viacerými členmi stúpnu o necelé percento, alebo v priemere u priemernej rodiny o 9,3 eura mesačne.

Znova klamú  a budú okrádať!

Zadanie:

800 000 000 eur = plánované ošklbanie občanov Slovenskej republiky v roku 2011

1 700 000 = počet slovenských domácností

800 000 000 / 1 700 000 = 470,6 eura ročne

470,6 / 12 = 39,2 eura mesačne.