5.kap.: Z Beskyd na popravčí dvůr
12.kap.: Pod podvozkem letadla
14.kap.: Leopoldov – pevnost ztracených
18.kap.: Můj nový domov Toronto)
Seznam popravených v letech 1948-1960
Zdroj: Karol Ondriaš Víťazstvo \”demokracie\”? Po 20 rokoch
Overenie niektorých grafov:
Dokončené byty – vydané kolaudačné rozhodnutia – ročné prehľady
První české vydání: AK FAS, sv. 4, 1999; anticopyright
Reedice: Obzor, 2005
Prvního března 1921 vypukla v Kronštadtu — městě a hlavní základně sovětské Baltské flotily — vzpoura proti diktatuře Komunistické strany. Již dlouhou dobu i bezpečně „sovětské“ zázemí vřelo nespokojeností s bolševickým režimem. Pracující již tehdy každodenně na své kůži pociťovali, že bolševici se stali novou vládnoucí třídou, monopolizovali si moc a nyní ji bezohledně využívají ve svém zájmu. Katastrofálně špatná politika tzv. „válečného komunismu“ zlikvidovala ruský venkov, kterému bolševici tradičně nevěřili, kde měli jen hrstku členů a na nějž tvrdě dopadaly násilné konfiskace obilí. Namísto aby bolševická strana podporovala sebeorganizaci, samosprávu a svobodnou iniciativu lidí, chovala se na „svém“ venkově jako na dobytém území. Námořníci a dělníci z Kronštadtu byli lidé, kterým se již zajídala „komisarokracie“ a všudypřítomný teror Čeky. Když v říjnu 1917 kronštadtští námořníci pod velením anarchistického bouřliváka Anatolije Železňakova brali útokem Zimní palác, bylo to ve jménu svobodného zřízení sovětů — orgánů politické a ekonomické samosprávy. Po určitém čase však bolševici zlikvidovali všechny politické soupeře a sověty se proměnily v mrtvé přívěšky stranické diktatury. V zemi byl zaveden nerovnoprávný platový, sociální a přídělový systém, výrazně zvýhodňující prominentní členy a nomenklaturní kádry Strany.
Dne 1. března 1921 lidem v Kronštadtu došla trpělivost, a ohavný způsob, jakým bolševici zradili a překroutili revoluční ideály, je přinutil povstat. Zachovali se skutečně „troufale“: vzali si demokratická práva, která si vydobyli v roce 1917 a nevyžádali si milostivé svolení Politbyra, aby mohli uspořádat nové svobodné volby do místního sovětu.
Je nutné říci, že kronštadtský program, založený na Petropavlovské rezoluci, není programem anarchistickým. V daných dobových souvislostech ale vyjadřoval spontánní odpor ruských pracujících, vojáků a námořníků proti bolševické diktatuře. Volá o všeobecné demokratizaci, po naplnění hesel „Továrny dělníkům, půdu rolníkům“, chce přezkoumat případy těch, kteří byli uvězněni v koncentračních táborech, chce propustit z bolševických kriminálů vězně z řad námezdně pracujících, kteří si dovolili kritizovat rudé cary. Každý anarchista se však v dané chvíli musel postavit na stranu kronštadtských, kteří instinktivně požadovali to, co si vybojovali v Říjnové revoluci a o co je připravila Komunistická strana: ekonomickou a politickou samosprávu, založenou na rovnostářství, demokratických svobodách a anarchistických hodnotách — solidaritě a vzájemné pomoci.
Kronštadtská vzpoura vypukla poté, co bolševická vláda začala brutálně potlačovat stávkové hnutí petrohradského proletariátu, které začalo formulovat politické požadavky. Šlo o mocenský monopol Státostrany, kterého se bolševici nechtěli za žádnou cenu vzdát. Proto musela téci krev. Bolševici často bagatelizují rozsah protibolševické stávkové vlny, která na počátku roku 1921 zachvátila Petrohrad a ostatní velká ruská města. Již 12. února 1921 však psala moskevská „Pravda“, že 60 největších petrohradských továren muselo uzavřít své brány kvůli nedostatku uhlí. Stejně jako v revolucích z let 1905 a 1917 se Petrohrad stal centrem dění. Dne 23. února se konala velká schůze zaměstnanců železáren Trubočnyj. Dělníci požadovali zrovnoprávnění přídělů a distribuci zásob zimního šatstva a bot. Nazítří vyrazili do ulic a obešli snad všechny továrny ve městě. Uspořádali velkou demonstraci na Vasilijském ostrově a už tehdy proti nim zakročily oddíly důstojnických kadetů. Bolševici se však přepočítali. Nasadit proti stávkujícím dělníkům vojáky znamenalo hodit hořící zápalku do sudu se střelným prachem. Za pár dní v samotném Petrohradu slovy Paula Avriche (viz níže) stávkovaly všechny větší továrny, včetně gigantických Putilovských železáren, které byly v letech 1905 a 1917 ohniskem revolučního vření. Přestože z předválečných 36 000 zaměstnanců zůstalo pouhých 6 000, byli to revoluční dělníci z Putilova, kteří opět vyšli do ulic. Přidali se k nim dělníci z loděnic Admirality, suchých doků Galernaja, sléváren Baltickij a Patronnyj a desítek dalších podniků.
Ruský proletariát, vyhladovělý, zbídačený a zterorizovaný bolševickou tajnou policií Čekou, byl ze zoufalství často schopen čehokoli. Když na konci února 1921 Lenin navštívil odborářskou schůzi moskevských slévačů, zeptal se účastníků, kteří obvinili bolševiky, že si neprávem uzurpovali řízení země, jestli by snad nechtěli návrat bělogvardějců a monarchie. Dostalo se mu odpovědi, která ho šokovala: „Ať přijde kdokoli — bílí, černí nebo samotní ďáblové — jen když vás vymetou ze země.“ (Avrich, str. 36)
Kronštadt nakonec padl. Můžeme sice spekulovat, co by se stalo, kdyby povstalci počkali několik týdnů, až roztaje led a Kronštadt by se stal prakticky nedobytnou pevností, ale v historii neexistují žádná kdyby… Kronštadt byl posledním masovým projevem svobodného socialistického, anarchismem silně ovlivněného smýšlení v Ruské revoluci. Potom už nebylo nic, jen sedmdesát let dlouhá tma, Čeka a GULAG. Ještě dnes se i v naší zemi najdou trockistické a marxisticko-leninské skupinky, které schvalují masakr Kronštadtského povstání a obhajují ho v duchu klasické tradice bolševické demagogie jako historickou nevyhnutelnost a potření kontrarevolučního spiknutí. Tito lidé se občas nestydí vmísit se do našich řad na nejrůznějších anarchistických akcích. Doufám, že všichni anarchisté si po přečtění práce Idy Mettové uvědomí, že bolševismus je totalitní idea, se kterou není možné vést jen teoretické disputace, ale kterou je vždy nakonec nutné zničit silou, stejně jako fašismus.
Klasickou prací, detailně popisující kromě Kronštadtu i souvislosti „válečného komunismu“ a vývoj bolševické moci, je „Kronštadt 1921“ od amerického historika Paula Avriche, kterou se vám rovněž budeme snažit dát k dispozici a která s největší pravděpodobností vyjde v zimě 1999/2000. Mám dojem, že Kronštadt je jeden z posledních bolševických (zvláště pak trockistických) mýtů, který ještě nebyl konfrontován některou z publikací Anarchistické knihovny FSA. Prozatím jsem přeložil a s pomocí ostatních soudruhů připravil k vydání „pouze“ brožurku slavné ruské anarchistky Idy Mettové „Kronštadtské povstání 1921“, protože vím, že téma Kronštadtu je mezi českými anarchisty stále aktuální.
V červenci 1999 Anarchistická knihovna FSA dále vydá dlouho připravovaný sborník prací amerického anarchisty Murraye Bookchina pod názvem „Jako cestou půjde anarchismus?“
V noci sa ozývajú barom výstrely pištolí
Z hornej miestnosti prichádza Patty Valentine
Vidí barmana v kaluži krvi
Zakričí: “Môj bože, oni ich zabili všetkých”
Príbeh o Hurikánovi je tu
Ten muž, autoritami bol obvinený
Za niečo, čo nikdy neurobil
Dali ho do väzenskej cely, ale on raz mohol byť
Majster sveta
Ležia tam tri telá, Patty ich vidí
A ďalší človek menom Bello pohybujúc sa okolo záhadne
“Neurobil som to”, povedal a hodil rukami
“Ja som len vykradol pokladňu, dúfam, že chápete
Videl, som ako odchádzajú”, hovorí a zostane stáť
“Jeden z nás by mal radšej zavolať policajtov”
A tak Patty volá na políciu
A oni prídu na scénu so svojimi blikajúcimi červenými svetlami
V horúcej noci v New Jersey
Medzitým ďaleko v inej časti mesta
Rubin Carter a pár priateľov jazdí okolím
Uchádzač číslo jedna o korunu strednej váhy
Netuší, aká sračka sa k nemu blíži
Keď v tom si ho na okraj vozovky vytiahne policajt
Rovnako ako v čase pred a v čase pred týmto
V Pattersone je len tento spôsob, ako veci idú
Ak si čierny, lepšie neukazovať sa na ulici,
Ak nechceš vyvolať zlosť
Alfred Bello mal parťáka a ten mal pre policajtov tip
On a Arthur Dexter Bradley boli len z lovu na okolí
Povedal: “Videl som tadiaľto utekať dvoch mužov, vyzerali na strednú váhu
Naskočili do bieleho auta s cudzou značkou “
A slečna Patty len kýve hlavou
Policajt povedal: “Chlapci, počkajte, tento nie je mŕtvy”
Tak ho vzali na ošetrovňu
A aj keď tento muž mohol sotva vidieť,
Povedali mu, že má určiť vinných mužov
Štyri ráno a oni berú Rubina
Vezmú ho do nemocnice a privedú ho hore
Ranený muž sa pozerá svojím slepnúcim okom
Hovorí: “Na čo ste ho sem priviedli? To nie je ten chlap! “
Áno, príbeh o Hurikánovi je tu
Ten muž, autoritami bol obvinený
Za niečo, čo nikdy neurobil
Dali ho do väzenskej cely, ale on raz mohol byť
Majster sveta
O štyri mesiace neskôr sú getá v plameni
Rubin bojuje za svoje meno v Južnej Amerike
Kým Arthur Dexter Bradley je ešte v zlodejskej hre
A policajti na neho vyvíjajú nátlak, hľadajúc, koho by obvinili
“Pamätáš si tú vraždu, čo sa stala v bare”?
“Pamätáš, že si vravel, že si videl odchádzajúce auto”?
“Nemyslíš, že by si mal hrať so zákonom poctivú hru”?
“Myslíš, že to bol ten bitkár, koho si videl v noci utekať?
“Nezabudni, že si biely”!
Arthur Dexter Bradley riekol: “Fakt si nie som istý”
Policajti povedali: “Chlapec ako ty by sa mal krotiť
Zohnali sme ti prácu v moteli a hovorili s tvojím priateľom Bellom
Takže, predsa sa nechceš vrátiť do väzenia, buď dobrý chlapec
Urobíš spoločnosti láskavosť
Ten Zkurvy syn je statočný a je stále odvážnejší
Chceme dať jeho prdel do pohybu
Tú trojitú vraždu chceme hodiť na neho
Nie je to Žiadny gentleman Jim “
Rubin vie muža sňať len jedným úderom
Ale nikdy o tom moc nehovorí
Je to moja práca, hovorí a robím to pre peniaze
A keď je po všetkom, tak chcem zas čo najskôr ísť svojou cestou
Hore do raja
Kde tečú potoky so pstruhmi a je čistý vzduch
A jazdiť na koni pozdĺž chodníka
Ale potom ho vrazili do väzenia,
Kde sa pokúšali premeniť človeka v myš
Všetky Rubinove karty boli označené v predstihu
Ten súd bol prasačí cirkus, nikdy nemal šancu
Sudca urobil z Rubinových svedkov ožranov z chatrčí
Pre bielych ľudí, ktorí sa dívali to bola iba revolucionárska riť
A pre čiernych ľudí to bol len šialený negger
Nikto nepochyboval, že stlačil spúšť
A aj keď nemohli predložiť tú zbraň
DA (okresný prokurátor) povedal, že on bol ten kto skutok urobil
A celá biela porota súhlasila
Rubin Carter sa márne snažil
Ten zločin bola vražda, hádaj, kto svedčil
Bello a Bradley a obaja otvorene klamali
A zviezli sa na tom všetky noviny
Ako môže byť život takého človeka
V dlani nejakého hlupáka?
Jasne, chcete ho vidieť za mrežami
Nemôžem si pomôcť, ale hanbím sa za to, že žijem v krajine,
Kde spravodlivosť je hra
Takže, všetci zločinci si vo svojich kabátoch a kravatách
Môžu piť Martini a pozorovať východ slnka
Zatiaľ čo Rubin sedí ako Budha v desať stopovej cele
Nevinný muž v živom pekle
To je ten príbeh o Hurikánovi
Ale nebude u konca, kým neočistí svoje meno
A nevrátia mu čas, kedy to on vykonal
Dali ho do väzenskej cely, ale on raz mohol byť
Majster sveta